neduální kontemplace

Vzory kontemplativního života ve dvacátém století

Každou neděli jsou kolem mě v kostelních lavicích. Přijdu, možná rozzlobená, netrpělivá, litující sama sebe, rozptýlená nebo bez víry. A přesto tam jsou, stále zpívají a hlásají nade mnou pravdu, modlí se za mě, ptají se, jak se mám. Stojíme spolu a vyznáváme víru, a jejich hlasy nesou i ten můj. Po čtení Písma říkají: „Díky Bohu,“ a jejich vděčnost nahrazuje mou neochotu. Nabízejí mi chléb a víno a říkají mi, že toto je Boží přítomnost, i když se zdá, že Boha nikde není. Jejich věrnost ve mně probouzí touhu být věrná. A možná příští týden udělám totéž pro ně. (Tish Harrison Warrenová)

neduální kontemplace

Thea Bowmanová: Zastánkyně identity černošských katolíků

Pokud věříte, že Bůh je schopen působit ve všech bratrech a sestrách, v těch, které obvykle odepisujete, protože neumí správně číst, neumí správně psát, příliš pijí, kouří to, co by neměli, nechodí správně, nemluví správně, jejich sexuální preference nejsou v souladu s těmi, které vy prosazujete. Pokud věříte, že Bůh je schopen proměnit vodu mé reality v nejčistší víno, pokud věříte, že není nic, co by Bůh nedokázal, řekněte „Amen“. (Thea Bowman)

neduální kontemplace

Etty Hillesum: Oddanost životu

Musíme s nimi bojovat každý den… s těmi mnoha malými starostmi o zítřek, neboť nám vysávají energii… To, co je třeba udělat, musí být uděláno, a v ostatním si nesmíme dovolit, aby nás zaplavily tisíce malicherných obav a starostí, tolik projevů nedůvěry v Boha… Nakonec máme jen jednu morální povinnost: znovu si v sobě vybojovat velké prostory klidu, stále více klidu, a vyzařovat jej směrem k ostatním. A čím více klidu bude v nás, tím více klidu bude i v našem zmítaném světě. (Etty Hillesum)

neduální kontemplace

Svatá Tereza z Kalkaty:

Matka Tereza cítila, že kdyby se postavila na jednu stranu nebo se stala radikální aktivistkou, nemohla by být tím, čím jí Ježíš řekl, aby byla – láskou ke všem a pro všechny. Říkala, že kdyby začala napomínat a poukazovat na „hříšníky“, nemohla by pro ně již být nástrojem lásky a smíření. (R.Rohr)

neduální kontemplace

Činnost a kontemplace

Začít nezbytným, dualistickým jednáním a směřovat k kontemplaci se v dnešní době jeví jako běžnější – a pro některé možná i důvěryhodnější – cesta. Tento vzorec vidíme u Dorothy Dayové, Thomase Mertona, Martina Luthera Kinga ml., svaté (Matky) Terezy z Kalkaty a mnoha dalších. Tito lidé vstupují do bolesti společnosti a musí se obrátit k Bohu, aby našli odpočinek pro svou duši, protože jejich duše jsou tak roztrhané zlomenou, rozpolcenou povahou téměř všeho, včetně nich samých.(R.Rohr)

blahoslavenství

Blahoslavenství: Druhý týden

Přijímám chudobu ducha – anebo před ní utíkám rychlostí světla? Za koho jsem truchlil? Jak pokorně reaguji na evangelium? Jakým způsobem toužím po spravedlnosti? Jak milosrdný jsem vůči těm, kteří mi nějakým způsobem ublížili? Jak čisté je mé srdce a co ho udržuje v nečistotě? Jakými způsoby se snažím očistit své srdce? Jaké rozdělení protíná můj život a jak na ně reaguji jako tvůrce míru? Jaké nepřátele miluji? Za které nepřátele se modlím? Čí ohrožený život se snažím chránit? Přijímám pronásledování jako požehnání – nebo se vyhýbám všemu, co by mě mohlo dostat do potíží?(Jim Forest )

blahoslavenství

Nejde o to, pracovat usilovněji

Ale co když Blahoslavenství nejsou seznamem podmínek, které bychom měli splnit, abychom byli požehnáni? Co když to nejsou ctnosti, o které bychom měli usilovat?… Možná je Kázání na hoře především o Ježíšově štědrém požehnání lidem kolem něj na tom svahu… na které ten svět – stejně jako ten náš – zřejmě neměl moc času: lidem v bolesti, lidem, kteří pracují pro mír místo pro zisk, lidem, kteří prokazují milosrdenství místo pomsty.(Nadia Bolz-Weberová)