Autor knihy Jób … věří v Boží dobrotu i v Jobovu dobrotu a je připraven vzdát se své víry … že Bůh je všemocný. Dobrým lidem se v tomto světě skutečně stávají špatné věci, ale není to Bůh, kdo to chce….(Harold Kushner )
Utrpení a mlčení
Ticho zachovávané s druhými má zvláštní kvalitu. Je jako jemný závoj, který zachovává odstup, a přesto podivuhodně prohlubuje vzájemné vnímání. Ticho od nás vyžaduje, abychom byli vnímaví k nevyřčeným potřebám druhých, potřebám, o nichž oni sami možná ještě nevědí. Je to mocný prostředek k posilování vzájemné podpory mezi námi, které si Bůh svěřil jeden druhému v této poušti bolesti a pochybností.(Ellen F. Davis)
Hluboce cítit, hluboce poznávat
Jsem přesvědčen, že lidé, kteří neprožívají hluboké pocity, nakonec ani hluboce nerozumí. Právě proto, že je Jób ochoten prožívat své emoce, je schopen se vyrovnat s tajemstvím utrpení ve své hlavě, srdci i nitru. Rozumí tomu komplexně, a proto se jeho prožitek smutku stává jak celistvým, tak posvátným.(R.Rohr)
Příběh Jóba
Jóbův příběh nakonec odhaluje, že Boha nelze skutečně poznat prostřednictvím teologie, zákona ani zdravého rozumu. S Bohem lze navázat vztah a poznat ho pouze skrze vztah.(R.Rohr)
Čtení Bible optikou lásky
Jsme povoláni žít své vlastní příběhy, hledat jedinečnou podobu, kterou náš život nabude ve společenství s Bohem, a najít [Boží] konkrétní slovo určené nám. (Barbara Brown Taylor)
Čtení ve jménu spravedlnosti, milosrdenství a lásky
Příběhy zůstávají jedním z našich nejmocnějších léků a stávají se životní mízou lidských vztahů. Léčí naši izolaci, probouzejí naši plnou lidskost za hranicemi chladných faktů a propojují nás do společenství, která si pamatují, kým jsme, a vyzývají nás, abychom se stali tím, kým bychom mohli být. Mohou k nám přicházet prostřednictvím románů, filmů, divadelních her, ústního podání nebo dokonce Písma svatého. Milujeme je kvůli pravdám, které nás učí. Nejlepší je, když necháme naše příběhy, aby nás učily, inspirovaly, spojovaly a bavily, tak jak to mají dělat.(Randy Woodley)
Zvolit milosrdenství, nikoli oběť
Ježíš nám ukazuje, jak číst Bibli jako Knihu lásky. Ano, v Bibli je mnoho podivných a matoucích přikázání. Ale samotná Bible nám poskytuje hermeneutické pravidlo vždy, když narazíme na zákazy – a to i na jeden z Desatera přikázání –, které brání lidskému rozkvětu a naší soucitné reakci na lidské utrpení. Kdykoli se ocitnete na hermeneutické křižovatce a budete se muset rozhodnout, jak Písmo vyložit, čtěte Bibli tak, jak to dělal Ježíš. Upřednostněte milosrdenství před obětí. (Richard Beck)
Příběh o milosrdném Samaritánovi
Pokud chcete vědět, jak láska vypadá, říká rabín Ježíš, tady to máte: Láska překračuje hranice a bariéry; vytváří nová kulturní pravidla; stará se o cizince. Láska mění cizince v přátele. (Farářka Dr. Jacqui Lewisová )
Jak Ježíš používá Písmo
Obecně řečeno, Ježíš využívá své vlastní Písmo k tomu, aby kázal poselství radikální inkluzivity, milosrdenství a spravedlnosti a aby vyvrátil převládající náboženská poselství o vyloučení, náboženské spravedlnosti a útlaku utlačovaných, nečistých a hříšníků.(R.Rohr)
Zamilovaný do Písma
Při čtení Bible můžeme poznat, jak je pravdivé, že pouze ti, kdo si uvědomují svou potřebu Milovaného, vědí, jak přijmout dar Milovaného, aniž by takovou lásku zneužili. Vzájemně přiznaná prázdnota je tou nejvyšší záchrannou sítí pro veškerou lásku a v Písmu je dokonce i Bůh představován jako někdo, kdo nás jaksi „potřebuje“, a dokonce „žárlí“ na naši lásku (Exodus 20,5; 34,14). V zásadě láska funguje pouze v pokoře. Můj otec, svatý František, se zamiloval do „pokory“ Boha, jak ji ztělesňuje Ježíš – slovo, o kterém by většina z nás ani nenapadlo, že by se mohlo vztahovat na Boha.(R.Rohr)