Doufáme, že kontemplace skutečně může změnit nás i společnost, ve které žijeme, tím, že povede naše jednání k soucitu a spravedlnosti ve světě.
Revoluce zaměřená na srdce
Chci, abychom byli otevření zjevení, nebáli se ho a byli otevření způsobům, které nás vyprovokují k tomu, abychom vytrvale věřili v to, jak milý každý z nás je, a v lásku mezi námi a mezi námi, protože věřit vlastně znamená vidět
Láska je silnější než naděje
Klíčem k zastavení ekologické apokalypsy není věda, ale láska. Již desítky let zíráme na vědecké zprávy. Ty nás dostatečně neinspirovaly ke změně naší apokalyptické reality. Ale tam, kde selhala věda, může uspět víra. Musíme lidstvu pomoci znovu objevit [Matku Zemi], jejich milujícího rodiče, živý svět, který je živí. Musíme jim pomoci pocítit její lásku, stejně jako jim ukázat, jak lze tuto lásku opětovat.
Vítání reality
Když odložíme stranou naši soudcovskou mřížku a všechny její komentáře, Bůh má konečně šanci k nám proniknout, protože náš narcismus a malichernost jdou konečně stranou. Pak se zjeví Pravda!
Tanec se zkázou
Dějinám bychom prokázali velkou službu, kdybychom apokalyptickou literaturu pochopili. Nemá v nás vyvolat ani tak strach, jako radikální přeuspořádání. Není to konec světa. Je to konec světů – našich světů, které jsme vytvořili.
Návrat domů
Kéž bychom se vždy vraceli na místa, kde příběhy začínají, abychom je zpochybňovali, přijímali a ctili a šeptali sobě i sobě navzájem, že vždy, vždy přicházíme.
Láska je doma
„Domov,“ říká Glinda Dobrá, „je místo, které musíme všichni najít, dítě. Není to jen místo, kde jíš nebo spíš. Domov je poznání. Poznání své mysli, poznání svého srdce, poznání své odvahy. Pokud známe sami sebe, jsme doma vždy a všude.“
Odchod a návrat
Od startovací sady „víry“ se posuneme ke skutečnému vnitřnímu poznání. To platí především tehdy, pokud jsme někdy (1) hluboce milovali, (2) doprovázeli někoho tajemstvím umírání nebo (3) stáli ve skutečném životním úžasu před tajemstvím, časem nebo krásou. Na toto „něco skutečného“ poukazovala všechna světová náboženství, když mluvila o nebi, domově, nirváně, blaženosti nebo osvícení. Vůbec se nemýlila; jejich jedinou chybou bylo, že to odsunula na onen svět. Pokud je nebe později, je to proto, že je především teď.
Neustálá touha
Odchod z první poloviny života je děsivý. Většina z nás má první polovinu života za sebou. Jde o to, že se mi prostě nikdy, nikdy nestýská po první polovině života, když od ní odcházím….. Možná se mi po první polovině života nestýská proto, že ve skutečnosti nikdy nebyla mým skutečným domovem.
Bůh nás přivádí domů
Mé chápání druhé poloviny života je především stesk po Pravém Já. Chci se naučit být tím, kým mě Bůh skutečně stvořil. A myslím, že Bůh chce, abych byl tím, kým skutečně jsem.