Pokorné poznání

Dvacátý týden: Nevědomky

Otec Richard Rohr začíná meditace tohoto týdne zdůrazněním důležitosti pokory v našem poznávání a uznáním všeho, co nevíme o Bohu, skutečnosti a o sobě samých.

Pravdivá skutečnost

Konečnou Skutečnost nelze nahlédnout žádnou duální operací mysli, která by eliminovala tajemné nebo matoucí – cokoli děsivého, neznámého nebo mimo naši zónu pohodlí. Dualistické myšlení není nahá přítomnost Přítomnosti, ale je vysoce kontrolovaným a omezeným viděním. S takovým softwarem nemáme přístup k nekonečnu, Bohu, milosti, milosrdenství nebo lásce – k věcem nezbytným a důležitým! Nepřipojíte se ke mně abyste řekli: „Nevážil bych si žádného Boha, na kterého bych mohl přijít?“. Svatý Augustin z Hippo (354-430) říkal totéž: „Pokud to pochopíš, pak to není Bůh.“ To, že to není Bůh, je pravda. [1]

Ježíš popisoval skutečnost podobenstvím

Sám Ježíš důsledně ctil a připouštěl tajemství. Mnohé Ježíšovy výroky jsou tak záhadné a matoucí, že jsem přesvědčen, že právě proto se většina katolíků čtení Bible jednoduše vyhýbá. Pokud by Ježíšovi šlo především o dokonalou srozumitelnost z jeho strany a jisté pochopení z naší strany, jistě se mu jako komunikátorovi příliš nedařilo, a to ani za jeho života. Protestanti naštěstí trvali na čtení a studiu Písma, ale pak si byli jisti, že mají ten jediný správný výklad, a mnohé další ignorovali! A to i poté, co Ježíš tak často (jen ve 13. kapitole Matoušova evangelia sedmkrát) učil, že Nejvyšší skutečnost (kterou nazývá „královstvím“) je vždy jako něco. Jasně nabízí přirovnání a metafory, aby vybídl k dalšímu přemýšlení a cestě, nikoli aby vnucoval jediné chápání.

Aramejština není vědecký jazyk

Ježíš do značné míry komunikuje prostřednictvím podobenství, příběhů, aforismů a často hluboce zastřených hádanek (jako například „Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených“, Mt 22,14). Tento diskurz není příjemný systematickým myslitelům. Kdybych odevzdával práce, které jsou tak otevřené nepochopení, falešnému výkladu, a dokonce herezi, jako je většina Ježíšova učení, nikdy bych neprošel teologickými kurzy. Nemohl se starat o přesná slova, jinak by se naučil mluvit řecky, místo filozoficky nepřesné a velmi odlišné aramejštiny!

Zdravé náboženství ví, že nic neví

Zdravé náboženství je vždy pokorné vůči své vlastní svatosti a poznání. Ví, že nic neví. Pravé biblické pojetí víry, které vyvažuje vědění s nevěděním, je dnes spíše vzácné, zejména mezi mnoha věřícími lidmi, kteří si myslí, že víra znamená být si stále jistý – zatímco pravda je přesně opačná. Každý, kdo skutečně ví, také ví, že vůbec neví.

K tajemství lze přistoupit jen s pokorou


Musíme si neustále připomínat, že nevíme. Buddhisté tento postoj nazývají „mysl začátečníka“. Představte si, jak by se mohla změnit naše politika a naše církve, kdybychom v našich rozhovorech měli takovou pokoru. Zdá se, že už to není možné. Politika i náboženství jsou plné lidí, kteří lpí na jistotách v každé otázce. To do značné míry znemožňuje občanskou a lidskou konverzaci, protože chybí pokora. Chybí otevřenost vůči tajemství jako tomu, co se stále rozvíjí. Tajemství není to, co není pochopitelné. Tajemství je to, co je nekonečně pochopitelné.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Pramny:

[1] Augustine, Sermon 117:5 (on John 1:1). Original text: “Si enim comprehendis, non est Deus.

Adapted from Richard Rohr, The Naked Now: Learning to See as the Mystics See (New York: Crossroad Publishing, 2009), 74–75; 

Just This (Albuquerque, NM: CAC Publishing, 2017), 85–86; and 

Following the Mystics through the Narrow Gate: Seeing God in All Things (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2010). Available as CD, DVD, and MP3 download.

Image credit: Chaokun Wang, night (detail), 2017, photograph, China, Creative Commons. Unknown Author, Close-up of New Growth (detail), 1970, photograph, British Columbia, Public Domain. Chaokun Wang, 竹子 bamboo (detail), 2015, photograph, Heifei, Creative Commons. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge the image.

This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.  

Image inspiration: Moonlight, dewdrops, the overnight growth of bamboo. Nature reveals the great mystery of the Divine in the cycles and patterns of life.