Dvacátý třetí týden: Trojice
Profesorka teologie Sharon L. Baker Puttová rozvíjí metaforu tance, aby vystihla dynamickou, trojiční Boží lásku:
Bůh tančí kolem nás s veselím
Chceš tančit? Bůh ano. Sofoniáš pro nás vlastně popisuje rozkošný božský tanec, když říká, že Bůh „se nad tebou bude radovat s veselím, obnoví tě ve své lásce, bude nad tebou jásat s hlasitým zpěvem jako ve sváteční den“ (3,17-18). Tyto verše nám poskytují hluboký slovní obraz, v němž vidíme všemohoucího Boha vesmíru, jak tančí kolem milovaného Božího lidu – nás!“ -, jak s velkou radostí skáče, otáčí se a točí…..
Zve nás do prostoru božství
V božském společenství tanec symbolizuje tvořivý, plynulý pohyb lásky v akci mezi Bohem Otcem, Bohem Synem a Bohem Duchem svatým. A jako prodloužení božské extravagantní milosti, nekonečné lásky a nezměrné dobrotivosti vůči světu nás Bůh zve do posvátného prostoru božství a vybízí nás, abychom se k tomuto mystickému, věčnému tanci připojili. Vskutku, tančit je nejen dovoleno – je to důrazně doporučeno!…
Nikdo z nás nemusí sedět mimo
Nikdo z nás nemusí sedět na okraji plesu jako pouhý přihlížející nástěnkář. Všichni máme svá jména na trinitární taneční kartě a můžeme zaujmout své místo na parketu jako aktivní partneři Otce, Syna a Ducha svatého v nádherně choreograficky zpracovaném královském valčíku (nebo dokonce boogie, sambě, jitterbugu – podle vaší svobodné volby – Bůh zná všechny kroky každého tance).
Díky tomuto trojičnímu obrazu aktivní účasti se i my stáváme zodpovědnými za sdílení proudu lásky s ostatními:
Bůh tancem přivádí vše k sobě
Když se tedy podílíme na božském společenství lásky, spolupracujeme s Bohem na tom, aby se všechny věci vrátily k Bohu. Můžeme to považovat za kruhový pohyb, který začíná tancem mezi Otcem, Synem a Duchem svatým, kteří nás pak z naléhavé touhy lásky zvou, abychom se k nim připojili jako partneři, pozvedají nás do Boží přítomnosti (Ef 2,6) a posílají nás zpět do světa, abychom pozvali ostatní na nebeský ples (Mt 28,19-20). Stejně jako ve stvoření vše vychází z Boha a v božském tanci Bůh v choreografii soucitu přivádí všechny věci zpět k Bohu.
Podílíme se na mystice Trojice, jsme spojeni a Duch proudí skrze nás
Božské pozvání stojí vždy otevřené…. Bůh existuje s námi, v nás a skrze nás jako božský život proudící skrze všechny věci, kroužící a tančící, znovu tvořící a vykupující, usmiřující a obnovující jako náš partner v díle proměny světa. Carl McColman toto trinitární pojetí vyjádřil poeticky:
Bůh je v nás, protože my jsme v Kristu. Jako členové mystického těla se křesťané skutečně podílejí na božské přirozenosti Trojice. Nejenže se díváme na tanec, my tančíme tanec. Spojujeme ruce s Kristem a Duch proudí skrze nás a mezi námi a naše nohy se vždy pohybují v láskyplném objetí Otce….. Vidíme radostnou lásku Otce očima Syna. A s každým nádechem vdechujeme Ducha svatého. [1]
Prameny:
[1] Carl McColman, The Big Book of Christian Mysticism: The Essential Guide to Contemplative Spirituality (Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2010, 2021), 163–164.
Sharon L. Baker Putt, A Nonviolent Theology of Love: Peacefully Confessing the Apostles’ Creed (Minneapolis, MN: Fortress Press, 2021), 39, 52–53.
Image credit: A path from one week to the next— Jenna Keiper, Untitled. Jenna Keiper, Untitled. Izzy Spitz, Untitled. Watercolor. Used with permission. Click here to enlarge image.
On retreat, the CAC staff used watercolors to connect to our collective grief. This is one of the watercolor paintings that came from that exercise.