Boží otisky v přírodě

Modlitba s přírodou

Čtyřicátý čtvrtý týden: Milovat Boha skrze stvoření

Richard Rohr vzpomíná na své první zkušenosti s modlitbou lidí kmene Pueblo v Novém Mexiku:

Indiáni ráno vítají nový den zdviženýma rukama

V roce 1969, když jsem byl mladým jáhnem v Acoma Pueblo, bylo jedním z mých úkolů sčítání lidu. Protože bylo léto a horko, začínal jsem brzy ráno a jezdil svým malým oranžovým náklaďákem ke každému bydlišti. Neustále jsem za svítání viděl matku přede dveřmi jejího domu, vedle které stály její děti. Ona i děti se natahovaly s oběma rukama zdviženýma vzhůru, aby “nabraly” nový den a pak si ho “vylily” na hlavu a tělo v požehnání. Seděl jsem v autě, dokud neskončily, a říkal si, jak je to od nás františkánů hloupé, že jsme před čtyřmi sty lety přinesli náboženství do Nového Mexika! [1]

Mám k moudrosti indiánů velkou úctu

Ačkoli nemám žádné rodinné vazby na domorodá náboženství, chovám k jejich moudrosti velkou úctu. Moje raná zkušenost z Acoma Pueblo mě inspirovala k dalšímu poznávání národů Pueblo, Diné (Navajo) a Apačů zde v Novém Mexiku. Vím toho však jen tolik, abych věděl, že toho nevím vůbec mnoho. Domorodá spiritualita není určena pro nedomorodce. Když se snažíme tato učení vykládat nebo aplikovat v našem vlastním kontextu, vystavujeme se riziku “závažné reinterpretace” [2] podle naší vlastní kulturní optiky a preferencí a bez dostatečného ohledu na jejich tradiční původ.

Prostě existuje více způsobů jak vnímat

Nechci také romantizovat domorodou spiritualitu. Stejně jako v každém náboženství jsou doby, místa a lidé, kteří “to” – tajemství spojení božství a člověka – chápou více než jiní. Existují různé stupně a stavy vědomí a všechny jsou součástí cesty. Západní modely vývoje se obvykle zaměřují na racionální mysl, která nabízí jeden způsob poznávání reality, ale ve skutečnosti existuje mnoho dalších způsobů vnímání a vyjadřování lidské zkušenosti. [3]

Choctawský starší a emeritní biskup Steven Charleston nabízí meditaci, v níž uctívá různé způsoby poznání, které živily jeho duši: 

Procházka pod třpytivým listím.

Za všechny skvělé myšlenky, které jsem četl

Za všechny hluboké knihy, které jsem studoval

Žádná mě nepřivedla blíž k Duchu

než procházka pod třpytivým listím.

Zlatě rudé ohněm podzimu

Když vzduch je svěží

a slunce bledým okem pozoruje.

Jsem znalec smyslů

Teologem hmatatelného.

Duch se mě dotýká a já se dotýkám ducha

Pokaždé, když zvednu list ze své cesty.

Tenkou vločku ohně zlatočerveného

Ještě teplý od dechu, který ho vytvořil. [4]

Prameny:

[1] Adapted from Richard Rohr, “Walk in Beauty,” Daily MeditationsAugust 10, 2018.

[2] William C. Sturtevant, preface to Native North American Spirituality of the Eastern Woodlands: Sacred Myths, Dreams, Visions […] , ed. Elisabeth Tooker (Mahwah, NJ: Paulist Press, 1979), xv. 

[3] Adapted from Richard Rohr, “Other Ways of Knowing,” Daily MeditationsAugust 7, 2018.

[4] Steven Charleston, “Scholar of the Senses,” in Spirit Wheel: Meditations from an Indigenous Elder(Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2023), 22. 

Image credit: A path from one week to the next—Loïs Mailou Jones, Jeune Fille Français (detail), 1951, oil on canvas, SmithsonianTextile Design for Cretonne (detail), 1928, watercolor on paper, SmithsonianEglise Saint Joseph (detail), 1954, oil on canvas, SmithsonianClick here to enlarge image.

Creation teaches us to love God in all Her death, decay, fallow times, insemination, growth, blooming and life and death and life.