Neexistuje jen takzvaná temná noc duše, ale [také] temná noc světa. Co když je náhodou naše doba vývoje dobou temné noci – dobou krize a přechodu, kterou je třeba pochopit, má-li být součástí učení se nové vizi a harmonii lidského druhu a planety?
Řešením je zpomalení
Zpomalit“ … se zdá jako špatná věc, když na hoře hoří. Ale tady jde o to, že neustálým „spěcháním“ často ztrácíme ze zřetele hojnost zdrojů, které by nám mohly pomoci čelit nejnáročnějším krizím dneška. Spěcháme podle stejných vzorců, na které jsme zvyklí. Samozřejmě neexistuje jediný způsob, jak reagovat na krizi; neexistuje žádný univerzálně správný způsob. Nicméně výzva ke zpomalení funguje tak, že nás staví tváří v tvář neviditelnému, skrytému, nepovšimnutému, dosud nevyřešenému….. Jde o to zůstat na místech, kde straší. [1]
Duch přichází v krizi
Krizová kontemplace je tím duchem, který se vynoří, když dojde ke zlomu. Najdeme ji v každé kultuře. Číňané tomuto duchu říkají čchi (qi), Egypťané ho nazývají ma’at a hinduisté prána. Kuzipa Nalwamba píše o konceptu Mupasi, což je africký popis ducha, který přebývá v každém z nás. [1] Je individuální, ale také společný….. Když všichni trpíte, Mupasi je onen vitální duchovní hlas, který splétá životy nás všech v nerozlučné pouto. Vytváří z reality jeden celek. Dává nám všem příbuznost. Když se nad tím zamyslíte, znamená to, že láska k bližním není jen malou anekdotou nebo možností. S hnutím Ducha je to neodmyslitelná součást našeho bytí, neboť tam, kde přebývá Duch, je vždy jednota.
„Muži procházejí krizí. Chybí jim mnohdy slova a často se stydí sdílet své pocity,” říká katolický kněz
Ten vzorec pro mužskou iniciaci je ale poměrně jasný. Syrovost, poctivost, výzva, dobrodružství. Spojení s přírodou a jejím světem. I Ježíš odchází pro iniciaci na 40 dní do pouště. A to je zase mimochodem velmi typické pro tzv. svaté muže či mudrce. Je také nutné opustit na chvíli svou rodinu, domov. My ten vzorec do určité míry kopírujeme.
Sami to neuneseme
Uprostřed krizí nám solidarita vedená vírou umožňuje překládat Boží lásku do naší globalizované kultury, nikoli stavěním věží nebo zdí. ale prolínáním komunit a udržováním procesů růstu, které jsou skutečně lidské a pevné. —Papež František
Lepší překonání krizí
Uprostřed krize nám solidarita vedená vírou umožňuje převádět Boží lásku do naší globalizované kultury, a to nikoliv stavěním věží nebo zdí – a kolik zdí se dnes staví! -, které rozdělují, ale pak se zhroutí, ale vzájemným propojováním komunit a udržováním procesů růstu, které jsou skutečně lidské a pevné. A k tomu pomáhá solidarita. . . .