Nauč mě, můj Otče, abych se s Ježíšovou odevzdaností a nadšením naučil novému svěžímu přízvuku, nevyzkoušené melodii, která by odpovídala potřebě nevyzkoušeného zítřka. Tak se mohu radovat z každého nového dne a těšit svého ducha z každého nového rozvinutí.
Stát se prarodičem
Nedovedu si představit opravdového praotce nebo pramatku, kteří by v nějaké formě nebyli kontemplativními. A kontemplativci jsou jedinci, kteří žijí ve svém nitru a vracejí se do středu, a přesto vědí, že nejsou středem. Jsou jen částí, ale laskavou a vděčnou částí.
Ušlechtilý úkol pro stárnutí
S vědomím pomíjivosti, dech po dechu vznikajícího, přetrvávajícího a upadajícího každého okamžiku, můžeme zůstat v paměti své touhy existovat v moudrosti, lásce a soucitu. Můžeme setrvat ve svém záměru dozrát k duchovní zralosti, kterou máme právo pěstovat od narození. Není ušlechtilejšího způsobu, jak strávit tato léta, než se stát starším a vydávat světu svědectví o míru, lásce, moudrosti a nebojácnosti.
Druhá polovina života
Pamatujme, že nikdo nám nemůže zabránit v druhé polovině našeho vlastního života, kromě nás samotných. Naší druhé cestě nemůže bránit nic jiného než náš vlastní nedostatek odvahy, trpělivosti a představivosti. Naše druhá cesta je jen na nás, zda po ní půjdeme, nebo se jí vyhneme.
Zrání mysli a srdce
Zrání mysli a srdce je v největší míře schopností neduálního vědomí a kontemplace. Mým vedením je tedy prostá připomínka, abychom si připomněli to, co se budeme nuceni naučit z nutnosti a pod tlakem tak jako tak – otevřený způsob dovolování a hluboký smysl, který někteří nazývají vírou. Žít v důvěřivé víře znamená dozrávat; je to téměř tak jednoduché.