Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Právě tato vize míru, nenásilí a nového stvoření, vize zaslíbené země před námi, praktikování proaktivního nenásilí, nabízí cestu ven z ničení životního prostředí, stejně jako z neustálých válek, korporátní chamtivosti, systémového rasismu a extrémní chudoby.
Vše, co musíme udělat, je otevřít oči realitě stvoření před námi, být jí přítomni, přijmout ji a ctít ji a uvítat její dar míru – a to vše v mezích nenásilí.
Tato vnitřní cesta – modlitba, smrt ega a mystické sjednocení – je sama o sobě zjevením: že zaslíbená země není jen politickou realitou, ale také psychologickou a duchovní. Pod falešným já a reaktivními emocionálními programy (jak to vyjádřil Thomas Keating) leží naše „původní požehnání“. Nebo jak nám Richard Rohr znovu a znovu připomíná: Imago Dei – božské přebývání – je již uvnitř.
Mnoho lidí – zejména běloši – má malou toleranci k napětí. Byli jsme naučeni vyhýbat se napětí. Naše podmíněnost nás naučila couvat před nepohodlím, považovat ho za něco špatného, něco, čemu je třeba se za každou cenu vyhnout. Místo toho, abychom se napětí postavili čelem a zjistili, co se z něj můžeme naučit, často se mu vyhýbáme. Ale když to děláme, když se od napětí odvracíme, nevidíme dar, který nám toto napětí může přinést v odhalení pravdy. Přicházíme o jasnost, kterou s sebou přináší, o příležitost posunout se vpřed.
Nenásilí se opírá o jakýsi kosmický optimismus, který věří, že vesmír/realita/Bůh je nakonec a plně na straně spravedlnosti a pravdy. Historie má směr, smysl a účel. Bůh/dobro je zásadnější než zlo. Vzkříšení bude mít poslední slovo, což je samotný slib Ježíšova příběhu. Věčný vítr Ducha je s námi. Neměli bychom však být naivní a musíme pochopit, že většina lidí je loajální k bezpečnosti, veřejnému obrazu a pohodlí status quo. [
Jako věřící v křesťanskou víru musíme dospět k přesvědčení, že v každém člověku je jiskra božství. Každá lidská osobnost je něco posvátného, něco výjimečného. Nemáme právo, jako jiná osoba nebo jako národ, zničit tuto jiskru božství, tuto jiskru lidskosti, která je stvořena a vytvořena k obrazu Božímu.
Aby bylo jasno, plně věřím, že když se Písmo používá k ospravedlnění genocidy nebo k prosazování ideologií nadřazenosti, nemá toto použití nic společného s učením Ježíše ani s podstatou křesťanské víry. Je však hanebné, že se církev po staletí spojovala s impériem. Zvolila cestu moci a vlivu. Člověk by očekával, že křesťané se poučili. My jsme se ji však nenaučili.
Myslíme si, že je rozumnější lásku nějakým způsobem nepřijímat – že máme hlavu v oblacích v době, kdy potřebujeme dělat konkrétní věci. Nemyslím si, že láska vylučuje konkrétní jednání. Je to jakési spojení kontemplace a jednání…
ekologie:
Se změnou vnímání, kterou přináší pohled novým očima, můžete opustit potřebu plánovat každý krok; místo toho důvěřujte svému záměru… Zaměřte se na nalezení a hraní své role, nabídněte svůj vlastní příspěvek, svůj jedinečný dar aktivní naděje.
Nenásilí pro mě znamená aktivní lásku, hledání její společné pravdy, této základní pravdy reality, která spočívá v tom, že jsme všichni jedno. Že jsme již sjednoceni, že jsme již smířeni, že jsme všichni dětmi … Boha univerzální lásky.
V ideálním světě bychom se všichni v dětství naučili milovat sami sebe. Rostli bychom, byli bychom si jisti svou hodnotou a významem, šířili bychom lásku, kamkoli bychom šli, a nechali bychom zářit své světlo. Pokud jsme se v mládí nenaučili milovat sami sebe, stále je naděje.