Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Eucharistie by nás měla probudit k uvědomění, že v naší holé a nahé existenci proudí skrze nás důstojnost a síla – a totéž platí i pro všechny ostatní, i když si to většina z nich neuvědomuje. Takové tělesné uvědomění stačí k tomu, aby řídilo a posilovalo celý náš život víry.
Eucharistie je srdcem křesťanské komunity. V našich tělech víme, že jíst chléb a pít víno znamená něco mnohem hlubšího a rozsáhlejšího než konzumace prvků rituální hostiny… [Všichni] se snažíme stát se tím, co jsme přijali, a dělat to, k čemu jsme stvořeni…
Jádrem Ježíšova poselství je inkluze – šokující, skandální inkluze: Boží království je dostupné všem, počínaje těmi nejmenšími. Ježíš však často varuje lidi před možností, že království zmeškají. „Pokud se nestanete jako malé děti,“ řekl, „nevejdete do království“ (viz Matouš 18:3). Možnost je tedy reálná: Boží království, které je dostupné všem, mohou někteří zmeškat.
Evangelium nepotřebuje koalici oddanou tomu, aby držela špatné lidi mimo. Potřebuje rodinu hříšníků, spasení milostí, odhodlaných strhnout zdi, otevřít dveře dokořán a volat: „Vítejte! Je tu chléb a víno. Pojďte s námi jíst a povídat si.“ Toto není království pro hodné, je to království pro hladové.
Eucharistie má za cíl identifikovat nás pozitivním, inkluzivním způsobem, ale v tom ještě nejsme příliš zběhlí. Upřímně řečeno, nevíme, jak dosáhnout jednoty. Mnozí dnes chtějí učinit svaté přijímání „odměnou pro dokonalé“, jak poznamenal papež František
Eucharistie je riskantní a náročný úkon radikální vděčnosti, solidarity a odpovědnosti vůči Božímu dílu – mnohem více než odměna za dobré chování nebo nějaká „odměna pro dokonalé“, jak říká papež František.
Je-li Kristus tělem Božím, kterým je, pak chléb, který nabízí, je také tělem vesmíru. Podívejte se do hloubky a všimněte si slunečního svitu v chlebu, modré oblohy v chlebu, mraků a velké země v chlebu. Můžete mi říci, co v chlebu není?
Proto se musím držet ortodoxní víry, že v chlebu a víně je skutečná přítomnost. Pro mě to znamená toto: Když obětuji skutečné základní a univerzální prvky vesmíru, tak vlastně obětuji reálně i sám sebe.
Cituji z encykliky :Eucharistie tvoří plnost svátostného života, ale není to odměna za dokonalost. Je velkorysým lékem a potravou pro slabé.“ ….Častokrát se chováme jako kontroloři milosti a nikoli jako její příznivci. Církev ale není celnice, je otcovským domem, kde je místo pro každého i s jeho úmorným životem]