Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Boží přání a naše osudy jsou již vepsány v našich genech, výchově a přirozeném nadání. Přijmout, že každý z nás je jen sám sebou, je pravděpodobně to nejodvážnější, co kdy uděláme. Pouze původní výrobce může prohlásit, jaký výrobek – každý z nás – má být; nikdo jiný. „I každý vlas na vaší hlavě byl spočítán,“ jak uvádí Ježíš (Mt 10,30
Jádrem rozlišování pro něj proto není otázka „Co mám dělat?“ nebo „Co se ode mě očekává?“. Spíše jde o otázku „Co miluji? Co se nyní nejpřirozeněji vynořuje z mého srdce?“. Pro tohoto perského básníka třináctého století není náboženství v první řadě to, co si myslíte, nebo dokonce činy, které konáte. Je to to, po čem toužíte.
Něco v Bohu a něco v nás si odpovídá. Pocházíme z Boha, máme v něm své bytí a vracíme se k němu. V tradici srdce je touto korespondencí láska. Láska, ne pouze jako sentiment nebo cit, ale láska jako vnitřní dynamismus Boha v trojjediném Božím já. Láska jako generativní síla, která překonává smrt. Láska jako sebedarování. Láska jako přijetí „druhého“ jako druhého já. Láska jako gravitační síla, která spojuje všechny odlišné věci. Láska jako oheň, který čistě spaluje, a jako balzám, který léčí. Láska jako zrak, který vidí celistvost částí i celku. Láska jako zdroj i cíl a cesta mezi nimi.
Každý lidský život je vesmír, který se vine do budoucnosti. Každý život se podílí na životě celku. Poznala jsem, že oheň v mém srdci je ohněm v srdci vesmíru a že jeho plameny neuhasnou. Tento oheň zničí to, co není Bůh, a to, co je Bůh, ukove do stále nové a nové Boží přítomnosti, protože Bůh se v nás věčně rodí. V tomto životě, v této chvíli, dovolím, aby vše, co utvářelo můj život, bylo shrnuto v tomto bezešvém tajemném dechu života. Znovu a znovu se pouštím a skáču do klína Božího milujícího objetí. Každým okamžikem se zamilovávám do Boha. B
My duchovní jsme samozřejmě pojem očistce přehnali a udělali z něj jakousi odplatnou spravedlnost místo obnovující lásky. Nemohli jsme popřít Boží milosrdenství a věděli jsme, že Boží láska zvítězí, ale přesto jsme si vynutili, aby se tam nějaký počet let spalovalo. Měli jsme hlubší tušení plamene lásky, ale místo toho jsme se spokojili s doslovným ohněm.
Studium mystiků a doufejme, že se s nimi alespoň trochu ztotožníme, nám umožní vstoupit do zdánlivě prosté, ale vždy hluboké oblasti těch, kteří našli cestu blízko Bohu a celému stvoření. Cesta mystika je na dosah.
Jediný způsob, jak změnit tak destruktivní životní styl, vidím v tom, že si lidé začnou osvojovat jiné hodnoty a podle nich pak žít. Naši domorodí předkové na to přišli – metodou pokusů a omylů a z nutnosti – už před mnoha lety. Jsou to prastaré hodnoty… které nám pomáhají znovu se spojit s posvátnou Zemí.
Trojice krásně ruší veškerou negativitu naprosto pozitivním pohybem, který nikdy neotočí svůj směr. Bůh se vždycky dává, a to i ve chvílích, kdy nepřístupnost lásky prožíváme jako božský hněv. Nevěřím, že v Bohu vůbec existuje nějaký hněv – je to teologicky nemožné, když je Bůh Trojice.
Sikhská aktivistka Valarie Kaur :Když se lidé dobrovolně spojí, aby vytvořili svou vlastní vizi, začnou si přát její uskutečnění s takovou vášní, že k ní začnou vytvářet aktivní cestu vedoucí z přítomnosti. Duch a cesta k jeho uskutečnění se spojí. Místo toho, abychom se viděli jen jako oběti, začneme se vnímat jako součást pokračujícího boje lidských bytostí nejen o přežití, ale i o vývoj ve více lidské bytosti.
Nepotřebujeme příběh, který by chtěl vymazat všechny ostatní. Potřebujeme příběhový prostor, který vybízí lidi, ať už jsou součástí jakéhokoli příběhu, aby se zastavili a přemýšleli: „Nelíbí se mi, kam tento příběh směřuje, a nelíbí se mi, jak to skončí. Je možné, že existuje lepší příběh? Mohli bychom udělat změnu a najít lepší konec?“. O tom jsou podle mě dobré zprávy. Ježíš například chodil a říkal: „Čiňte pokání.“ To je pravda. Nemyslím si, že to nutně znamená, že bychom se měli cítit provinile a zahanbeně kvůli věcem, které jsme udělali. Myslím, že to znamená přehodnotit příběh svého života a otevřít se jinému a lepšímu konci.