Duch přichází v krizi

frantiskan

Krizová kontemplace je tím duchem, který se vynoří, když dojde ke zlomu. Najdeme ji v každé kultuře. Číňané tomuto duchu říkají čchi (qi), Egypťané ho nazývají ma’at a hinduisté prána. Kuzipa Nalwamba píše o konceptu Mupasi, což je africký popis ducha, který přebývá v každém z nás. [1] Je individuální, ale také společný….. Když všichni trpíte, Mupasi je onen vitální duchovní hlas, který splétá životy nás všech v nerozlučné pouto. Vytváří z reality jeden celek. Dává nám všem příbuznost. Když se nad tím zamyslíte, znamená to, že láska k bližním není jen malou anekdotou nebo možností. S hnutím Ducha je to neodmyslitelná součást našeho bytí, neboť tam, kde přebývá Duch, je vždy jednota. 

Umění odpoutat se 

frantiskan

Pro každého z nás pohodlných lidí zní odpoutání se jako prohra, ale ve skutečnosti jde o přístup k hlubšímu, širšímu smyslu sebe sama, které je již celé, již spokojené, již naplněné životem v hojnosti. To je ta část nás, která vždy milovala Boha a vždy mu říkala „ano“. Je to ta část nás, která je Láska, a jediné, co musíme udělat, je nechat se jí unášet a propadnout jí.

Poutníci všedního dne

frantiskan

Když poutník vkročí na zem, každý krok je cílem a poutník říká „teď, teď, teď“; žije v přítomnosti a hlásí se o přítomnost Svatého Boha nyní uprostřed sebe [2], na této půdě, plně si uvědomuje posvátnou zemi, po které kráčí….. Ať už jsme na skutečné pouti, nebo vnímáme, že cesta života, po které jdeme, je naší poutí, každý krok, každý krok, který člověk udělá, je požehnán Duchem. Jak skutečná pouť, tak pouť každodenního života je totiž cestou víry.

Poznání naší ztracené historie   

frantiskan

Potřebujeme ty hodnoty, které jsou ústřední pro africké mnišství a raně křesťanskou pohostinnost; patří k nim komunitní vztahy, pokora a soucit. Laura Swanová tyto ctnosti shrnuje do slova apatheia, které definuje jako „zralou všímavost, uzemněnou citlivost a pronikavou pozornost k vlastnímu vnitřnímu světu i ke světu, v němž člověk putuje“.

Kontemplativní modlitba není nic nového

frantiskan

Richard se nechal ovlivnit pouštními mystiky a východními církevními otci, a to dokonce do té míry, že si říkám: „Panebože, to je jiné křesťanství.“ Tohle je úplně jiné křesťanství. Je úplně jiné než problémy, kterými se zabýváme dnes. Hlavně mě zaráží, jak je některé jejich učení téměř buddhistické. Naprosto potvrzuje to, čemu nás učí soustředěná modlitba.

rok 2023

Osvobozující cesta       

frantiskan

Souhrnně řečeno, kontemplativní vize je srdcem křesťanského života, díky němuž jsme uvedeni do nové reality, spojeni srdcem s celým životem, naladěni na hlubší inteligenci přírody a neodolatelně povoláni Duchem, abychom tvořivě vyjádřili své dary ve vývoji sebe a světa.

týden 42 jpg

Boží milující spravedlnost

frantiskan

Boží moc pro spravedlnost je právě Boží moc obnovit lidi, když jsou zlomeni nebo zraněni. Bůh používá jejich chyby, aby je osvobodil, obměkčil, osvítil, proměnil a uzdravil. Žádný text v Hebrejských písmech nepřirovnává Boží spravedlnost k pomstě na hříšníkovi.

Ježíš je naším ústředním referenčním bodem  v CAC

frantiskan

Skutečná duchovní činnost (na rozdíl od reakce) vyžaduje naši vlastní neustálou a radikální proměnu. Často vyžaduje, abychom změnili stranu, abychom mohli být tam, kde je bolest. Vyžaduje dokonce novou identitu, jak to Ježíš ukázal ve svém velkém sebeobětování (viz Flp 2,6-8). Místo aby obviňoval druhé z hříchu, Ježíš se „stal hříchem“ (2 Kor 5,21).

Pavučina nekonečné lásky  

frantiskan

Františkánská cesta k Bohu nás vyzývá, abychom hleděli na ukřižovaného Krista a viděli v něm pokornou Boží lásku, abychom se jako František naučili vidět a milovat přítomnost překypující Boží dobroty skryté, a přesto zjevené v úžasné rozmanitosti stvoření.